1. Trocha z teorie barev

Teorie barev obsahuje několik základních pravidel, při jejichž dodržování se nám prakticky vždy podaří vytvořit harmonicky barevně sladěnou kombinaci barev, působící na nás příjemným dojmem. Naopak experimentování s barevnými kombinacemi bez ohledu na tato pravidla může (a pravděpodobně bude vždy mít) za následek nepříjemné pocity z vnímání barev, ať už se jedná o pobyt ve vymalované místnosti, pohled na obytný dům anebo vnímání uměleckého díla.

Zatímco u obrazu akademického malíře může být divoká kombinace barevných odstínů záměrem, použití stejných barev například při vymalování bytu nám může přivodit v nejhorším případě i vznik patologické deprese, budeme-li muset v tomto prostředí muset pobývat denně několik hodin.

Proto se znalost základních pravidel teorie barev určitě vyplatí. Kdyby už nic jiného, ušetří nám spoustu času a nervů stráveného výběrem barevných tónů a případně i náklady za pozdější přemalování nevhodně zvolených nátěrů, až si naši špatnou volbu později sami uvědomíme.

 

2. Výběr základní barvy

 Pečlivým zvážením zamýšleného efektu, kterého chceme volbou barev dosáhnout, bychom měli právě zde začít a zvolit základní barvu pro náš záměr, od které se pak budou odvíjet další, tzv. doplňkové barvy.  K tomu nám dopomohou znalosti 

psychologie barev

Psychologie barev je souhrn vědecky zjištěných účinků, jakými jednotlivé barvy působí na psychiku většiny lidí. 

	žlutá	–	povzbuzuje, osvobozuje, přináší uvolnění, pocit souladu, harmonie, působí vesele a otevřeně
	oranžová	–	je slavnostní, vyvolává pocit radosti, je spojena s představou slunce, tepla, bohatství, zlata, úrody
	světle    zelená	–	působí přirozeně, ale někdy i jedovatě, je spojena s představou chladu, vlhka, ticha, rostlin
	tmavozelená	–	uklidňuje a chrání, ale také omezuje, je přátelská, dává pocit bezpečí a naděje
	tmavomodrá	–	klidná, vážná až skličující, barva dálek, hloubky, rozjímání a smutku
	světlemodrá	–	působí přivětivě, vyvolává představu oblohy a vzduchu, ticha a touhy
	červená	–	vzrušující, energická, prudká až náruživá, silná, mocná, spojená s představami ohně, krve, nebezpečí, lásky, hluku
	purpur	–	působí důstojně, hrdě, vznešeně, povzbudivě, je spojen s představou spravedlnosti a majestátu
	fialová	–	neklidná, znepokojivá, melancholická, tajemná, osobitá, náročná
	světle    fialová	–	působí začarovaně, rozpolceně, slabošsky, je to barva magie, melancholie, opojení
	hnědá	–	střízlivá, mlčenlivá, solidní a vážná, realistická, spojená s představou jistoty a pořádku, domova, tradice, zdrženlivosti
	šedá	–	netečná, smutná, spojená s představou chudoby a pokor
	bílá	–	neurčitá, nejistá, spojená s představou nevinnosti a čistoty
	černá	–	barva vzdorného protestu, zlého tajemství, nicoty, smrti

 

Nyní tedy již máme zvolenou základní barvu (případně její odstín), od níž budeme při výběru postupovat dále. Samozřejmě můžeme zde skončit a zvolit pro náš záměr pouze jedinou vybranou barvu, což by ovšem byla škoda, protože právě správným výběrem dalších barev můžeme docílit mnohem výraznějšího efektu, za který nám bude v budoucnu odměnou trvale příjemný pocit z našeho odvedeného díla. 

 

3. Výběr doplňkových barev

K základní barvě je potřeba zvolit barvu doplňků, menších ploch a předmětů tak, aby s dominantní barvou harmonicky korespondovaly.

Výběr kombinace více barev tak, aby na většinu lidí působila harmonicky, již není tak jednoduchý jako volba jediné základní barvy. Zde už se nevyplatí tipovat a vybrat barvu jen tak pohledem na regál plechovek v obchodě s nátěrovými hmotami. Naštěstí existují ověřené postupy, jak k vybrané základní barvě vybrat barvy komplementární – jinými slovy takové barvy, o nichž většina lidí na první pohled řekne, že „se k sobě hodí“. Často jsou to barevné odstíny zcela jiné, než by kohokoli neznalého teorie barev napadly pohledem na krabičku pastelek. Proto se vyplatí se s těmito postupy seznámit, aby se námi vybrané barvy navzájem správně doplňovaly. 

 Při výběru doplňkových barev nejčastěji vycházíme z tzv. barevných schémat, což jsou do kruhu uspořádané barevné odstíny, které spolu z psychologického hlediska souvisejí.

 Ke každé barvě existuje její analogická barva, která ji doplnuje a ladí s ní. Vždy se jedná o barvy, které jsou umístěny vedle sebe na ose barevného spektra . Další možností je barva komplementání, která leží na druhé straně barevného kruhu a tyto kombinace dávají pestřejší vzhled. 

 

 

Výběr správných barev ovšem nejvíce záleží osobním a pocitovém vnímání.

 

Mezi další způsob výběr barev patří tzv. monochromatické schéma, které se určuje a definuje přidáváním světlosti k primární barvě, kterou jste si vybrali.

 

 

 

 

Základní monochromatické schéma můžete doplnit nějakou komplementární barvou a výrazně tak oživit celkový barevný dojem.

 

4. Návrh barevné kombinace – jak bude vypadat pokoj v různých barvách ?

Podívejte se na ukázky barevných kombinací interiérů a exteriérů.